Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 29.03.2010 09:04:26 

Dobrman FCI Kennel

Něco o mě

Od malička jsem chtěla psa.. na svého prvního pesana jsem čekala hezkou řádku let.. když jsem pak nějakej ten rok měla připravenej doma pelíšek pro svého prvního pejska.. rodiče se zželeli a nakonec přivedli domů štěňátko amerického kokršpaněla - fenku Elzu. Bylo mi asi 8 a byla jsem přešťastná, že mám konečně pejska. Byl to jen domácí mazlíček. Asi za 2 roky tátu napadlo koupit si dobrmana, ani nevím kde se v jeho hlavě ten nápad zrodil, nebo mu s ním někdo pomohl :o)), každopádně to byl ten neujúžasnější nápad na světě!!

Byl to černej dobrman s kupírovanýma ušima a jmenoval se Ted. Byl tedy bez PP, ale zamiloval si mě a byl můj. Trávila jsem s ním mimo školy téměř celé dny. Když bylo Tedovi 2,5 roku, začala jsem navštěvovat ZKO Český Těšín, kde jsme chodili cvičit.. v té době jsem byla velice zapálená.. nebyly nám cizí stopy.. ani obrany.. a ani poslušnost. Ted byl pan pes s velkým P ! Měl obrovské srdce a chuť stále pracovat.. a plnit přání paničce. Udělal by co by mi na očích viděl. S ním jsme se nebála jít o půlnoci do temného lesa, protože jsem věděla, že by za mne položil svůj život. Kdokoli na mne jen chtěl stáhnout ruku, pocítil sílu stisku jeho zářivého zubatého úsměvu :o) Nebál se snad ničeho a já s ním taky ne. Kamarádky trávily pubertu pobíháním za klukama a já ho trávila na cvičáku se psem. V tu dobu mi to bylo líto, ale dnes toho nelituji a nic bych neměnila. O nic jsem nepřišla :o)) Začala jsem tedy s kynologií asi ve 12 letech a asi do 16 let jsem stále navštěvovala ZKO Český Těšín. Pak jsme se přestěhovali do Vělopolí, Tedík měl zdravotní problémy a se cvičením byl konec. Tedík umřel v 6,5 letech za totální selhání ledvin. Od té doby jsem pak na cvičák již nechodila. Doma mezitím pár pejsků bylo, ale nějak na to nezbýval čas.

V dubnu roku 2005 jsem dostala pekelný nápad. Koupím si psa! Sjela jsem inzeráty a nakonec se rozhodla pro v té době módní plemeno Labradora. Bylo vybráno, za pár dní jsem si jela pro krémovou fenečku bez PP, které jsme dali jméno Agáta. Agátka byla jako miminko taky pěkný uličník, ale to ostatně jako všechny psí miminka. Když jí bylo asi 4 měsíce, zašli jsme znovu do Českého Těšína zeptat se na cvičák, jestli můžeme navštěvovat jejich kurzy. Další výcvikový den jsme již byly nastoupné v plné polní. Agátka byla velmi učenlivá a panička velmi snaživá. Zase mě to po tolika letech chytlo. Moc mě to bavilo a Gaty taky.. začali jsme dělat i obrany.. a doma nějaké ty stopičky. V 10 měsících měla Gaty složenou zkoušky ZZO na plý počet bodů, za nějakej měsíc na to ZOP, taktéž na plnej počet bodů. Mězi tím jsem asi po roce a půl převzala žezlo a nafasovala skupinu, které jsem se věnovala s výcvikem poslušnosti. Předávala jsem jim s radostí své poznatky a vědomosti, jako všude, kdo chtěl si z toho vzal maximum a kdo nechtěl stále učil psa základní věci. S přibývajícími zájemci o výcvik jsem nafasovala další skupinu lidí, kterým jsem se věnovala.  Začala jsem dělat v ZKO Český Těšín předsedkyni a pokladní. Tou jsem tam dodnes. V roce 2006 jsem zjistila, že labrador je na mne moc pomalý pes, že bych potřebovala něco akčnějšícho a vzhledem k tomu, že vždy to byli u nás doma dobmani, byl to dobrman. Jela jsem si v srpnu do chovatelské stanice Halit Paša pro hnědé štěňátko - Lorraine alias Lola. S Lolou mé první kroky vedly na cvičák. Agátka ji velmi dobře přijala. Začali jsme ihned chodit na cvičák, ve 4 měsících s Lolou na obrany.  Byla šikovná a učenlivá. Byla hbitá a moc jí to bavilo. No a mě taky . S Lolou jsem si v 11 měsících udělala ZZO , poté ZOP, a tím jsem končila. V roce 2006 jsem se vdala.. mezitím jsem stále cvičila :o)) Věnovala jsem se výuce poslušnosti svým dvěma skupinám a začala jsem zanedbávat svoje dvě princezny. Nějak jsem pak už neměla chuť ani čas s nimi lítat. V té době mi to co uměly stačilo. Dva roky po svatbě jsem otěhotněla.. a bylo po lítání úplně. V únoru 2008 se nám narodila dcera Terezka.. v tomtéž roce jsem na výcvik neměla ani myšlenku. Terezka nám dávala docela zabrat. Začala jsem tedy znovu cvičit až v roce 2009. Mezi tím jsme stále jezdili s Lolou po výstavách, kterých jsme se nevzdali. A nebylo jich málo. V dubnu jsem dostala doporučení na vynikajícího figuranta Zbyška Goreckého z Chotěbuze.  Vydala jsem se tedy na tréninky do Chotěbuze a jezdíme tam s Lolou stále. Jsme myslím spokojené obě dvě. A hlavně dostali jsme se mezi lidičky, kteří s hafanama pracují a to bylo pro mne velikánskou motivací, abychom znovu začaly i my.... a moc nás to bavíííííí.... 

 

TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek